Něco o mně

27. srpna 2008 v 12:50 | Michell |  O mně
Tak teď jsme taková obyčejná, 17-ti letá holka, co miluje zvířata a sport. Láska ke zvířatům se u mě projevila někdy v 11-ti letech, kdy jsme se rozhodla seknout s tancováním a začala jezdit na koních. Tehdy jsem sice už asi třetím rokem měla doma jorkšíráčka Nicka, ale v té době jsem se víc než o psy, zajímala právě o koně. Celkem aktivně jsem pak jezdila čtyři roky. Udělala jsem si jezdeckou licenci, abych mohla i začít závodit. K tomu ale nakonec nedošlo. Po těch letech jsme já i rodiče přišli na to, že jezdectví je příliš drahý koníček, ve kterém chce-li člověk něčeho dosáhnout, musí trénovat minimálně jednou týdně a to pod taktovkou zkušeného trenéra, což opravdu stojí spoustu peněz. Takže jezdím sice pořád, ale už jen jednou začas a naprosto rekreačně. S přechodem ze základky na střední jsem se tedy z koní konečně přeorientovala na psy. Jakožto milovnice zvířat jsem přešla na střední odbornou školu veterinární v Kroměříži. Tam jsem se sblížila se svou spolubydlící, která na veterině skončila právě kvůli psům, zatímco já jsem tam šla tenkrát ještě hlavně za vidinou koní. Díky ní ale moje láska ke koním malinko ustoupila té ke psům. No a v té době se v mé hlavě zrodil nápad pořídit si druhého psa. Fascinována poslušností, obediencí a obranou jsme snila o typickém pracovním plmeneni, tedy německém ovčákovi. Toho naši ale nechtěli. I tak jsem ale byla rozhodnutá si ho doma vydobít. Přesto jsem ale stále dokolečka na netu listovala všemi možnými atlasy psů, až mě najednou zaujal název plemene BEAUCERON. Jen tak ze zajímovosti jsem se podívala, co že je to za plemeno. Přečetla jsem si popis, povahové rysy, shlédla několik fotek a ......... BUM......tomuhle se říká láska na první pohled. Těch fotek jsem pak prohlížela mnohem víc, desítky, stovky...S tímto novým objevem jsem se pochlubila našim a i u nich bosík uspěl. Pak už jen stačilo vybrat vhodnou chovnou stanici a zamluvit si šťendo. Moje volba CHS padla na tu paní Šimákové- Z Lhotecké linie, a volba to byla zatraceně dobrá :o) Chelseaho mi pak doporučila ona sama, a typla to taky naprosto přesně. Nedokážu si představit, že bych snad měla mít jiné šťěně, než právě jeho.... TÍMTO BYCH CHTĚLA PODĚKOVAT PANÍ JANĚ ŠIMÁKOVÉ ZA NEJÚŽASNĚJŠÍHO PSA NA SVĚTĚ. ! DĚKUJU !
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama